27. Její knížata uprostřed ní sápou kořist jako vlci, když prolévají krev, když hubí duše, aby pro sebe hrabali nekalý zisk.
28. A její proroci jim to omítali omítkou, když viděli klam a věštili pro ně lež. Říkají: Toto praví Panovník Hospodin, a Hospodin přitom nepromluvil.
29. Lid země se dopouštěl útlaku, uchvátili lup, utiskovali chudého a nuzného a bezprávně utlačovali příchozího.
30. I hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl zeď a postavil se za tu zemi před mou tvář do trhliny, abych ji nezničil, ale nenalezl jsem.
31. Vylil jsem tedy na ně své rozhořčení, skoncoval jsem s nimi ohněm své zuřivosti, uvalil jsem jejich cestu na jejich hlavu, je výrok Panovníka Hospodina.