15. Rozptýlím tě mezi národy, rozmetám tě po zemích a odstraním z tebe tvou nečistotu.
16. Znesvěcuješ se samo před očima národů. I poznáš, že já jsem Hospodin.
17. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
18. Lidský synu, dům izraelský se pro mě stal struskou. Stali se všichni mědí a cínem, železem a olovem uprostřed pece, struskou ze stříbra.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož vy všichni jste se stali struskami, proto hle, shromažďuji vás doprostřed Jeruzaléma.
20. Stříbro, měď a železo, olovo a cín je shromážděn doprostřed pece, aby na něho dmýchal oheň, aby tavil. Tak vás shromáždím ve svém hněvu a ve své zlobě, uložím vás do pece a budu vás tavit.
21. Shrnu vás, budu na vás dmýchat ohněm své zuřivosti a budete se tavit uprostřed něj.
22. Jako probíhá tavení stříbra uprostřed pece, tak budete roztaveni uprostřed něj a poznáte, že já Hospodin jsem na vás vylil svou zlobu.
23. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
24. Lidský synu, řekni jí: Ty jsi neočištěná země. Ta nebyla skropena deštěm v den rozhořčení.
25. Uprostřed ní je spiknutí jejích proroků, jako když řvoucí lev sápe kořist. Pohltili duši, vezmou bohatství a každou drahocennou věc, rozmnožili uprostřed ní počet jejích vdov.
26. Její kněží znásilnili můj zákon a znesvěcovali mé svaté věci, nerozlišovali mezi svatým a obyčejným, nepoučili o rozdílu mezi nečistým a čistým a zavírali oči před mými sobotami, a tak jsem byl uprostřed nich znesvěcován.
27. Její knížata uprostřed ní sápou kořist jako vlci, když prolévají krev, když hubí duše, aby pro sebe hrabali nekalý zisk.
28. A její proroci jim to omítali omítkou, když viděli klam a věštili pro ně lež. Říkají: Toto praví Panovník Hospodin, a Hospodin přitom nepromluvil.
29. Lid země se dopouštěl útlaku, uchvátili lup, utiskovali chudého a nuzného a bezprávně utlačovali příchozího.