14. aby království bylo poníženo, aby se nevyvyšovalo, aby zachovávalo jeho smlouvu a tak obstálo.
15. On se však proti němu vzbouřil, když poslal své posly do Egypta, aby mu dali koně a početný lid. Jestlipak uspěje, jestlipak unikne ten, kdo dělá takové věci? Poruší smlouvu a měl by uniknout?
16. Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, jistě zemře na území toho krále, který ho ustanovil králem, jehož přísahou pohrdl a jehož smlouvu porušil, zemře u něj uprostřed Babylona.
17. Ani s velkým vojskem a s početným davem pro něho faraon v boji nic nezmůže, když navrší násep a když vybuduje obléhací val, aby vyhladil mnoho lidí.
18. Pohrdl však přísahou, až i zmařil smlouvu. Hle, dal na to ruku, a přece spáchal všechny tyto věci. Neunikne.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jakože jsem živ, uvidíme, jestli svou přísahu, kterou on pohrdl, a svou smlouvu, kterou on porušil, neuvalím na jeho hlavu.
20. Rozprostřu nad ním svou síť a chytí se do mé lovecké sítě, přivedu ho do Babylona a budu se tam s ním soudit. Sám sobě se zpronevěřil, když se zpronevěřil mně.
21. A všichni jeho uprchlíci ve všech jeho šicích padnou mečem a pozůstalí budou rozptýleni do všech stran. I poznáte, že já Hospodin jsem promluvil.
22. Toto praví Panovník Hospodin: Já vezmu z vrcholku toho vzrostlého cedru a uložím to, z vrcholu utrhnu jeho útlé ratolesti a sám je zasadím na vysoké čnící hoře.