10. Hle, byla zasazena, cožpak se ale vydaří? Což rychle neuschne, jakmile se jí dotkne východní vítr? Na záhonech, kde vzešla, uschne.
11. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
12. Řekni nyní domu vzpoury: Což nechápete, co tyhle věci znamenají? Řekni: Hle, babylonský král přišel do Jeruzaléma, vzal jeho krále a jeho knížata a přivedl je k sobě do Babylona.
13. Vzal muže z královského potomstva, uzavřel s ním smlouvu, uvedl jej pod přísahu a zajal mocnáře země,
14. aby království bylo poníženo, aby se nevyvyšovalo, aby zachovávalo jeho smlouvu a tak obstálo.
15. On se však proti němu vzbouřil, když poslal své posly do Egypta, aby mu dali koně a početný lid. Jestlipak uspěje, jestlipak unikne ten, kdo dělá takové věci? Poruší smlouvu a měl by uniknout?
16. Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, jistě zemře na území toho krále, který ho ustanovil králem, jehož přísahou pohrdl a jehož smlouvu porušil, zemře u něj uprostřed Babylona.
17. Ani s velkým vojskem a s početným davem pro něho faraon v boji nic nezmůže, když navrší násep a když vybuduje obléhací val, aby vyhladil mnoho lidí.
18. Pohrdl však přísahou, až i zmařil smlouvu. Hle, dal na to ruku, a přece spáchal všechny tyto věci. Neunikne.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jakože jsem živ, uvidíme, jestli svou přísahu, kterou on pohrdl, a svou smlouvu, kterou on porušil, neuvalím na jeho hlavu.