17. Brala jsi i své ozdobné předměty z mého zlata a z mého stříbra, které jsem ti dal, a dělala jsi pro sebe mužské obrazy a smilnila jsi s nimi.
18. Brala jsi pestře utkaná roucha, přikrývala jsi je a před ně jsi položila můj olej a mé kadidlo.
19. I můj pokrm, který jsem ti dal -- nakrmil jsem tě jemnou moukou, olejem a medem -- kladla jsi jej před ně jako příjemnou vůni. A to se skutečně dělo, je výrok Panovníka Hospodina.
20. Brala jsi i své syny a své dcery, které jsi mi porodila, a obětovala jsi jim je k jídlu. Bylo snad tvého smilnění málo?
21. Zabíjela jsi mé syny a vydávala jsi je jim, když jsi je pro ně prováděla ohněm.
22. Při všech svých ohavnostech a svém smilnění sis nevzpomněla na dny svého mládí, kdy jsi byla obnažená a nahá, zmítající se ve své krvi.
23. I stalo se po všem tvém zlu -- běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina --
24. že jsi pro sebe postavila násep a udělala jsi pro sebe výšinu na každém náměstí.
25. Na každé křižovatce jsi postavila svou výšinu. Opovrhovala jsi svou krásou, roztahovala jsi své nohy pro každého kolemjdoucího a množila jsi své smilnění.
26. Smilnila jsi se syny Egypta, svými sousedy statného těla, a množila jsi své smilnění, abys mě provokovala ke hněvu.
27. A hle, vztáhl jsem proti tobě svou ruku, zkrátil jsem tvůj podíl a vydal jsem tě touze těch, kdo tě nenávidí, pelištejských dcer, které se stydí za tvé hnusné jednání.
28. Nenasytně jsi smilnila se syny Asýrie, smilnila jsi s nimi a ještě ses nenasytila.
29. Rozšířila jsi své smilnění po zemi kramářů ke Chaldejcům a ani tím ses nenasytila.