2. Neboť si brali jejich dcery pro sebe a pro své syny a vmísili svaté símě mezi národy země. Ruka knížat a správců byla v této věrolomnosti první.
3. Když jsem to uslyšel, roztrhl jsem své roucho a svůj plášť, rval jsem si vlasy z hlavy a vousy a seděl jsem zděšen.
4. Shromáždili se ke mně všichni, kdo se třásli před slovy Boha Izraele kvůli věrolomnosti vyhnanců. Ale já jsem seděl zděšen až do večerní přídavné oběti.
5. V čase večerní přídavné oběti jsem vstal ze svého pokoření a s roztrženým rouchem a pláštěm jsem klesl na kolena a vztáhl jsem dlaně k Hospodinu, svému Bohu.
6. Řekl jsem: Můj Bože, stydím se a hanbím se pozvednout svou tvář k tobě, můj Bože, protože naše viny nám přerostly přes hlavu a naše provinění vzrostlo až k nebesům.