3. Tedy řekli: Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Dovol, ať jdeme třídenní cestou do pustiny a obětujeme Hospodinu, svému Bohu, aby nás nezasáhl morem nebo mečem.
4. Ale egyptský král jim odpověděl: Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od jejich díla? Jděte ke svým robotám!
5. Faraon dále řekl: Hle, lidu země je teď mnoho a odradili byste je od jejich robot!
6. Toho dne farao přikázal nadřízeným v lidu a jeho správcům:
7. Už nedávejte lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať sami jdou a nasbírají si slámu.
8. A uložte jim stejné množství cihel, jaké dělali dříve. Neubírejte jim, protože jsou líní, proto křičí: Pojďme obětovat svému Bohu!
9. Ať na ty muže těžce dolehne otročina, aby měli co dělat a nezajímali se o klamná slova.
10. Poháněči lidu a jeho správci tedy vyšli a řekli lidu: Toto praví farao: Už vám nebudu dávat slámu.
11. Sami si jděte sbírat slámu, kde ji najdete, avšak z vašeho úkolu se nic neubere.
12. Lid se rozprchl po celé egyptské zemi, aby sbíral na strništích slámu.
13. Poháněči je nutili: Dokončete každý den své denní dílo, tak jako když sláma byla!
14. Izraelští správci, které nad nimi ustanovili faraonovi poháněči, byli biti se slovy: Proč jste včera ani dnes nedokončili své určené množství cihel, tak jako dříve?
15. Izraelští správci tedy přišli a úpěnlivě volali k faraonovi: Proč takto nakládáš se svými otroky?