5. Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
6. Hospodin mu ještě řekl: Dej ruku za ňadra. I dal ruku za ňadra. Když ji vyndal, hle, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.
7. Nato řekl: Vrať ruku zpět za ňadra. Vrátil ruku zpět za ňadra, a když ji vyndal ven, tu byla znovu jako jeho tělo.
8. I stane se, když ti neuvěří a neuposlechnou první znamení, že uvěří dalšímu znamení.
9. I stane se, když neuvěří ani na tato dvě znamení a neposlechnou tě, vezmeš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zem. A voda, kterou vezmeš z Nilu, se na suché zemi změní v krev.
10. Mojžíš Hospodinu odpověděl: Dovol, Panovníku, nikdy jsem nebyl výmluvným člověkem, ani předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka.
11. Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého nebo hluchého, vidícího nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin?
12. Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit.
13. Nato odpověděl: Dovol, Panovníku, pošli prosím, někoho jiného, koho pošleš.
14. Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: Cožpak není lévita Áron tvůj bratr? Vím, že on umí dobře mluvit! Nadto hle, vychází ti naproti a když tě uvidí, bude se ze srdce radovat.
15. Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat.
16. On bude za tebe mluvit k lidu. On bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.
17. A tuto hůl si vezmi do ruky. Budeš jí činit znamení.
18. Mojžíš odešel, vrátil se ke svému tchánovi Jitrovi a řekl mu: Dovol, abych šel a navrátil se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, a uviděl, zda jsou ještě naživu. Jitro Mojžíšovi odpověděl: Jdi v pokoji.