1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2. Promluv k synům Izraele, ať se obrátí a utáboří se před Píchírótem, mezi Migdólem a mořem; utáboříte se před Baalsefónem, naproti němu u moře.
3. A farao si o synech Izraele řekne: Zmateně se v zemi potulují, zavřela se nad nimi pustina.
4. Pak posilním faraonovo srdce a bude vás pronásledovat; oslavím se na faraonovi i na celém jeho vojsku a Egypťané poznají, že já jsem Hospodin. A tak to učinili.
5. Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid utekl, srdce faraona a jeho otroků se obrátilo proti lidu a řekli: Co jsme to udělali, že jsme Izraele propustili z otroctví?
6. Zapřáhl tedy svůj vůz a svůj lid vzal s sebou.
7. Vzal šest set vybraných vozů a všechny další egyptské vozy s kapitánem na každém z nich.
8. Hospodin posilnil srdce faraona, egyptského krále, takže syny Izraele pronásledoval. Synové Izraele vycházeli se vztyčenou hlavou
9. a Egypťané je pronásledovali a dostihli je tábořící u moře -- všechny koně a vozy faraonovy, jeho jezdci a jeho vojsko -- u Píchírótu před Baalsefónem.
10. Když se farao přiblížil, synové Izraele pozdvihli oči, a hle, Egypťané táhli za nimi. Synové Izraele dostali veliký strach a úpěnlivě volali k Hospodinu.
11. Říkali Mojžíšovi: Což nebyly v Egyptě hroby, žes nás vzal zemřít do pustiny? Cos nám to udělal, žes nás vyvedl z Egypta?
12. Zdali to není to, co jsme ti říkali v Egyptě: Nech nás, ať otročíme Egypťanům, protože je pro nás lepší otročit Egypťanům, nežli zemřít v pustině.
13. Mojžíš však lidu řekl: Nebojte se, stůjte a hleďte na Hospodinovu záchranu, kterou vám dnes způsobí, protože Egypťany, které vidíte dnes, již nikdy více neuvidíte.
14. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčet.
15. Hospodin řekl Mojžíšovi: Proč ke mně úpěnlivě voláš? Řekni synům Izraele, ať vyrazí.