17. Když farao propustil lid, Bůh je nevedl cestou do pelištejské země, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: Aby lid nelitoval, když uvidí hrozící boj, a nevrátil se do Egypta.
18. Bůh tedy vedl lid oklikou, pustinou k Rákosovému moři. Tak synové Izraele vystoupili sešikovaní z egyptské země.
19. Mojžíš s sebou vzal Josefovy kosti, protože Josef syny Izraele slavnostně zapřísahal slovy: Bůh vás jistě navštíví, pak s sebou odsud vyneste mé kosti.
20. I vyrazili ze Sukótu a utábořili se v Étamu na okraji pustiny.
21. Hospodin šel před nimi ve dne v oblakovém sloupu, aby je cestou vedl, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil; tak mohli jít ve dne i v noci.
22. Neodňal od lidu oblakový sloup ve dne, ani ohnivý sloup v noci.