10. deset synů Hamana, syna Hamedatova, utiskovatele Judejců, zabili, ale nevztáhli ruku na kořist.
11. Onoho dne se donesl počet pobitých na hradě Šúšanu před krále.
12. Tu řekl král královně Esteře: Na hradě Šúšanu Judejci zabíjeli a vyhubili pět set mužů i deset Hamanových synů. Jak si počínali v ostatních královských provinciích? Jaká je tvá prosba? Bude ti to dáno. Jaká je tvá další žádost? Bude to vykonáno.
13. Ester odpověděla: Pokud by se králi líbilo, ať je také zítra dovoleno Judejcům, kteří jsou v Šúšanu, aby jednali podle dnešního nařízení. A deset synů Hamanových ať pověsí na kůl.
14. Král řekl, aby to bylo vykonáno, a v Šúšanu bylo vydáno nařízení. Deset Hamanových synů pověsili.
15. Judejci, kteří byli v Šúšanu, se pak shromáždili také čtrnáctého dne měsíce adaru a zabili v Šúšanu tři sta mužů, ale nevztáhli svou ruku na kořist.
16. I ostatní Judejci, kteří byli v královských provinciích, se shromáždili, povstali k obraně svého života a měli klid od svých nepřátel. Zabili mezi těmi, kdo je nenáviděli, sedmdesát pět tisíc lidí, ale nevztáhli svou ruku na kořist.
17. Stalo se to třináctého dne měsíce adaru. Čtrnáctého dne měli klid a učinili ho dnem hodování a radosti.
18. Judejci, kteří byli v Šúšanu, se shromáždili třináctého a čtrnáctého dne téhož měsíce. Patnáctého měli klid a učinili ho dnem hodování a radosti.