3. Pokořil tě, nechal tě hladovět, a pak tě krmil manou, kterou jsi neznal a kterou neznali tvoji otcové, aby tě přivedl k poznání, že člověk nežije jenom chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.
4. Tvůj plášť se na tobě neobnosil, tvoje nohy neopuchly po těchto čtyřicet let.
5. Věz tedy ve svém srdci, že tak jako člověk vychovává svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe.
6. Zachovávej příkazy Hospodina, svého Boha, abys chodil po jeho cestách a bál se ho.
7. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě přivádí do dobré země, země s potoky plných vody, s prameny a se zřídly vyvěrajícími v údolích a horách,
8. do země pšenice a ječmene, révy, fíkovníků a granátovníků, do země olivových hájů, oleje a medu,
9. do země, kde nebudeš jíst pokrm v chudobě, kde nebudeš mít ničeho nedostatek, do země, jejíž kameny obsahují železo a z jejíchž hor můžeš těžit měď.
10. Až se najíš a nasytíš, dobrořeč Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal.
11. Měj se na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina, svého Boha, a nepřestal zachovávat jeho příkazy, nařízení a ustanovení, která ti dnes dávám.
12. Jinak se najíš a nasytíš, postavíš si hezké domy a zabydlíš se,
13. rozmnoží se tvůj skot a brav, přibude ti stříbra a zlata a všeho budeš mít hodně,
14. ale tvé srdce se potom pozdvihne a zapomeneš na Hospodina, svého Boha, -- který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví,
15. který tě vodil velkou a obávanou pustinou, krajinou ohnivých hadů a štírů, vyprahlou zemí, kde není voda, který ti vyvedl vodu z tvrdé skály,
16. který tě v pustině krmil manou, kterou neznali tvoji otcové, aby tě pokořil a vyzkoušel a nakonec ti prokázal dobro --