7. Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel; jeho zrak nezeslábl a síla ho neopustila.
8. Synové Izraele plakali nad Mojžíšem v moábských pustinách třicet dní. Pak dny pláče a smutku pro Mojžíše skončily.
9. Jozue, syn Núnův, byl plný ducha moudrosti, protože na něj Mojžíš položil své ruce. Synové Izraele ho poslouchali a činili to, co Hospodin Mojžíšovi přikázal.
10. V Izraeli již nepovstal prorok jako Mojžíš, který by znal Hospodina tváří v tvář,
11. se všemi těmi znameními a divy, které jej Hospodin poslal učinit v egyptské zemi faraonovi, všem jeho otrokům a celé jeho zemi,
12. se vší mocnou rukou a se všemi těmi velkými, bázeň vzbuzujícími činy, které Mojžíš učinil před očima celého Izraele.