3. Ano, miluješ lidi, všichni jeho svatí jsou ve tvé ruce. Shromažďují se kolem tvých nohou, přijímá tvé výroky.
4. Mojžíš nám dal zákon, jako vlastnictví Jákobova shromáždění.
5. Stal se králem v Ješúrúnovi, když se shromáždili předáci lidu, izraelské kmeny byly pospolu.
6. Ať žije Rúben a nezemře, ačkoliv je v malém počtu!
7. Toto pověděl o Judovi: Slyš, Hospodine, Judův hlas, přiveď ho k jeho lidu, jeho ruce povedou za něj při, buď pomocí proti jeho protivníkům.
8. O Lévim řekl: Tvoje tumím a urím ať jsou s každým tvým věrným, kterého jsi vyzkoušel v Masse, s kterým jsi vedl při u Vod sváru,
9. který řekl o svém otci a své matce: Neohlížím se na ně, svým bratrům nestranil a ke svým synům se neznal, ale zachovali tvou řeč a tvou smlouvu střežili.
10. Budou Jákoba vyučovat tvým nařízením, Izrael tvému zákonu; budou předkládat kadidlo před tvůj nos a celopal na tvůj oltář.
11. Požehnej, Hospodine, jeho majetku, kéž si oblíbíš dílo jeho rukou. Zdeptej bedra jeho protivníků i těch, kdo ho nenávidí, takže nepovstanou.
12. O Benjamínovi řekl: Miláček Hospodinův bude přebývat u něho v bezpečí, každý den ho chrání, přebývá na jeho ramenou.
13. O Josefovi řekl: Požehnána buď od Hospodina jeho země vzácnými dary nebes, rosou i hlubinou, co leží dole,
14. vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary toho, co dávají měsíce,
15. nejlepším dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší,
16. vzácnými dary země a vším, co ji naplňuje, přízní Toho, kdo přebývá v keři. Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry.