14. vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary toho, co dávají měsíce,
15. nejlepším dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší,
16. vzácnými dary země a vším, co ji naplňuje, přízní Toho, kdo přebývá v keři. Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry.
17. Jeho důstojnost je jako důstojnost prvorozeného býka, jeho rohy jsou jako rohy divokého tura; nabere na ně národy, všechny najednou, až do končin země. To jsou desetitisíce Efrajimovy, to jsou tisíce Manasesovy.
18. O Zabulónovi řekl: Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, Isachare, ve svých stanech.
19. Svolají národy na horu, tam budou obětovat spravedlivé oběti, neboť budou sát hojnost moří, poklady skryté v písku.
20. O Gádovi řekl: Požehnaný je ten, kdo rozšiřuje Gáda. Usídlil se jako lvice, rozsápe paži i hlavu.
21. Vyhlédl si pro sebe to nejlepší, neboť tam byl uchován díl velitele. Přišel s předáky lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho soudy s Izraelem.
22. O Danovi řekl: Dan je lvím mládětem, které vyskočí z Bášanu.
23. O Neftalím řekl: Neftalí, nasycený přízní a plný Hospodinova požehnání, obsaď moře i jih.
24. O Ašerovi řekl: Nejpožehnanější ze synů ať je Ašer. Nechť nalezne zalíbení svých bratrů a noří svou nohu do oleje.
25. Tvé závory ať jsou železné a bronzové a tvá síla trvá po všechny tvé dny.