8. Když dával Nejvyšší národům dědictví, když rozděloval syny člověka, ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele.
9. Vždyť Hospodinovým podílem je jeho lid, Jákob jeho dědičným dílem.
10. Nalezl ho v pusté zemi, v pustotě, blouznění pusté krajiny. Obklopil ho, pečoval o něj, střežil ho jako zřítelnici svého oka.
11. Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích,
12. Hospodin sám ho vedl, cizí bůh s ním nebyl.
13. Nechal ho jet po návrších země, sytil ho polními plodinami, krmil ho medem ze skály a olejem z tvrdého skalního útesu,
14. kravským máslem a ovčím sýrem, s tukem jehňat, bášanskými berany a kozly, tím nejlepším z pšenice, pil jsi krev hroznů -- šumivé víno.
15. Ješúrún ztučněl a zpychl -- ztučněl jsi, ztloustl a stal ses nadutým. Opustil Boha, který ho učinil, jednal opovržlivě vůči Skále své záchrany.
16. Dráždili ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi ho provokovali ke hněvu.
17. Obětovali démonům, kteří nejsou Bohem, bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli.
18. Skálu, která tě zplodila, jsi oklamal, zapomněl jsi na Boha, který tě zrodil.
19. Hospodin to viděl a opovrhl jimi kvůli provokaci svých synů a dcer.
20. Řekl: Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký bude jejich konec. Vždyť jsou obojakou generací, syny, u nichž není věrnost.
21. Oni mě dráždili k žárlivosti těmi, jež nejsou Bohem, provokovali mě ke hněvu svými nicotnostmi. Také já je budu dráždit k žárlivosti těmi, jež nejsou lidem, skrze bláznivý národ je budu provokovat ke hněvu.
22. Mým hněvem byl zanícen oheň, plane až do nejhlubšího podsvětí a stráví zemi i její úrodu, spálí základy hor.