7. Vzpomeň na dávné dny, zvažuj roky z generace na generaci. Zeptej se svého otce, ať ti poví, svých starců, ať ti řeknou.
8. Když dával Nejvyšší národům dědictví, když rozděloval syny člověka, ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele.
9. Vždyť Hospodinovým podílem je jeho lid, Jákob jeho dědičným dílem.
10. Nalezl ho v pusté zemi, v pustotě, blouznění pusté krajiny. Obklopil ho, pečoval o něj, střežil ho jako zřítelnici svého oka.
11. Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích,
12. Hospodin sám ho vedl, cizí bůh s ním nebyl.
13. Nechal ho jet po návrších země, sytil ho polními plodinami, krmil ho medem ze skály a olejem z tvrdého skalního útesu,
14. kravským máslem a ovčím sýrem, s tukem jehňat, bášanskými berany a kozly, tím nejlepším z pšenice, pil jsi krev hroznů -- šumivé víno.
15. Ješúrún ztučněl a zpychl -- ztučněl jsi, ztloustl a stal ses nadutým. Opustil Boha, který ho učinil, jednal opovržlivě vůči Skále své záchrany.
16. Dráždili ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi ho provokovali ke hněvu.
17. Obětovali démonům, kteří nejsou Bohem, bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli.