1. Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Vy jste viděli všechno, co Hospodin před vašima očima učinil v egyptské zemi faraonovi, všem jeho otrokům a celé jeho zemi,
2. ty velké zkoušky, které viděly vaše oči, ta velká znamení a divy.
3. Hospodin vám však až dodnes nedal srdce, které chápe, oči, které vidí, a uši, které slyší.
4. Vedl jsem vás čtyřicet let pustinou a vaše pláště se na vás neobnosily ani tvoje sandály se na tvé noze neobnosily.
5. Chléb jste nejedli a víno ani pivo jste nepili, abyste poznali, že já Hospodin jsem váš Bůh.
6. Když jste přišli na toto místo, vytáhl proti nám do boje chešbónský král Síchon a bášanský král Óg, ale pobili jsme je.
7. Zabrali jsme jejich zemi a dali ji do dědictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova.
8. Proto zachovávejte slova této smlouvy a plňte je, abyste měli úspěch ve všem, co budete dělat.
9. Stojíte dnes všichni před Hospodinem, svým Bohem, předáci vašich kmenů, vaši starší, vaši správci, všichni muži Izraele,
10. vaše malé děti, vaše ženy i tvůj příchozí, který je ve tvém táboře, od dřevorubce až po nosiče vody,
11. abys vstoupil do smlouvy Hospodina, svého Boha, i pod jeho prokletí, které s tebou Hospodin, tvůj Bůh, dnes uzavírá,
12. aby si tě dnes ustanovil za svůj lid a on byl tvým Bohem, jak k tobě promluvil a jak přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
13. Nejenom s vámi samotnými uzavírám tuto smlouvu a toto prokletí,
14. ale jak s tím, který tu dnes s námi stojí před Hospodinem, naším Bohem, tak i s tím, který tu dnes s námi není.
15. Vždyť víte, jak jsme pobývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli mezi národy, kterými jste procházeli,
16. a viděli jste jejich ohavné modly a jejich bůžky -- dřevo a kámen, stříbro a zlato, které mají.
17. Ať není mezi vámi muž či žena či rodina či kmen, jehož srdce by se dnes odvrátilo od Hospodina, našeho Boha, aby šel sloužit bohům oněch národů. Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk.
18. I stane se, když někdo takový uslyší slova tohoto prokletí, že si bude blahořečit a řekne: Bude se mi dařit dobře, i když budu žít podle svého umíněného srdce -- tak zničí zavlažovanou i vyprahlou zem.
19. Hospodin mu nebude chtít odpustit, ale tehdy vzplane Hospodinův hněv a jeho žárlivost proti tomuto muži, dolehne na něj každé prokletí zapsané v této knize a Hospodin vymaže jeho jméno zpod nebes.
20. Hospodin ho oddělí ke zlému ode všech kmenů Izraele podle všech prokletí smlouvy zapsané v této knize zákona.
21. Pak se bude budoucí ptát generace vašich synů, kteří povstanou po vás, i cizinec, který přijde ze vzdálené země a uvidí rány této země a její nemoci, které na ni Hospodin sešle,
22. kdy celá země je spálena sírou a solí, není oseta a nedává vzrůst, nevzchází na ní ani žádná zeleň -- jako po vyvrácení Sodomy a Gomory, Admy a Sebójimu, které Hospodin vyvrátil svým hněvem a svou zlobou --
23. ano všechny národy se budou ptát: Proč tohle Hospodin této zemi provedl? Nač tento velký planoucí hněv?
24. A bude se odpovídat: Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské země;
25. šli a sloužili jiným bohům, klaněli se jim, před bohy, které neznali a které jim nepřidělil.
26. Hospodinův hněv vzplál proti této zemi a přivedl na ni každou kletbu zapsanou v této knize.
27. Hospodin je v hněvu, zlobě a velkém rozhořčení vyrval z jejich země a uvrhl je do jiné země, jak je tomu dodnes.
28. Skryté věci patří Hospodinu, našemu Bohu, odhalené pak nám a našim synům až navěky, abychom plnili všechna slova tohoto zákona.