10. Ať není prolita nevinná krev ve tvé zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. Spočinula by na tobě prolitá krev.
11. Jestliže se však stane, že někdo, kdo nenávidí svého bližního, na něj nastraží léčku, povstane proti němu, ubije ho, takže zemře a pak uteče do jednoho z těchto měst,
12. starší jeho města pro něj pošlou, nechají ho odtamtud přivést, vydají ho do ruky krevního mstitele a zemře.
13. Ať se nad ním tvé oko neslituje. Tak vyhlaď z Izraele krev nevinného a bude ti dobře.
14. Neposouvej mezník svého bližního, který postavili předkové ve tvém dědictví, jež zdědíš v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil.
15. Ať nepovstane proti nikomu jediný svědek kvůli žádnému provinění a pro žádný hřích, kvůli jakémukoliv hříchu, kterým zhřeší. Případ ať je potvrzen podle svědectví dvou nebo tří svědků.
16. Jestliže povstane proti někomu zlovolný svědek, aby ho obvinil ze vzpoury,
17. ať se ti dva muži, kteří mají spor, postaví před Hospodina, před kněze a soudce, kteří jsou v oněch dnech,
18. nechť to soudcové dobře vyšetří a jestliže je ten svědek falešným svědkem, falešně vypovídal proti svému bratru,
19. proveďte mu to, co zamýšlel provést svému bratrovi. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.
20. Když o tom ostatní uslyší, budou se bát a takové zlo již více ve tvém středu páchat nebudou.