34. Když Hospodin uslyšel křik vašich slov, rozhněval se a přísahal:
35. Nikdo z lidí této zlé generace neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal, že ji dám vašim otcům,
36. kromě Káleba, syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil, protože šel naplno za Hospodinem.
37. Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval a řekl: Ani ty tam nevejdeš.
38. Jozue, syn Núnův, který ti slouží, ten tam vejde. Jej posilni, neboť on dá zemi Izraeli do dědictví.
39. Vaše malé děti, o kterých jste říkali, že se stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají dobré a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.
40. Vy se však vydejte na cestu zpět a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.
41. Nato jste mi odpověděli: Zhřešili jsme proti Hospodinu. Vytáhneme a budeme bojovat, jak přikázal Hospodin, náš Bůh. Připásali jste si každý své válečné zbraně a lehkomyslně jste vytáhli do pohoří.
42. Hospodin mi řekl: Řekni jim: Netáhněte a nebojujte, protože já nejsem uprostřed vás; ať nejste poraženi od svých nepřátel.
43. Mluvil jsem k vám, ale neposlouchali jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu, jednali jste povýšeně a vytáhli jste do pohoří.
44. Emorejci sídlící v onom pohoří vytáhli proti vám, pronásledovali vás, jako to dělávají včely, a rozehnali vás od Seíru až po Chormu.
45. Když jste se vrátili, plakali jste před Hospodinem, ale Hospodin neslyšel váš hlas, nenaslouchal vám.
46. Zůstali jste v Kádeši po mnoho dní, asi tak rok jste tam zůstali.