23. Líbilo se mi to a vybral jsem z vás dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen.
24. Vydali se na cestu, stoupali do pohoří a přišli až do údolí Eškólu. Prozkoumali ho,
25. vzali s sebou z ovoce té země a zanesli to k nám. Přinesli nám zprávu se slovy: Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.
26. Nechtěli jste však vytáhnout a vzpírali jste se příkazu Hospodina, svého Boha,
27. reptali jste ve svých stanech a říkali jste: Hospodin nás měl v nenávisti, vyvedl nás z egyptské země, aby nás vydal do ruky Emorejců a vyhladil nás.
28. Kam to táhneme? Naši bratři oslabovali naše srdce slovy: Je tam lid větší a vyšší nežli my, jsou tam města velká a opevněná až k nebesům; viděli jsme tam dokonce i potomky Anákovců.
29. Nato jsem vám řekl: Nemějte strach a nebojte se jich.
30. Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, on bude bojovat za vás, stejně jako jednal s vámi před vašima očima v Egyptě
31. a v pustině, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.
32. Navzdory tomu všemu jste nevěřili Hospodinu, svému Bohu,
33. který šel cestou před vámi, aby vám vyhledal místo k táboření a aby vám ukázal cestu, po které byste měli jít -- ohněm v noci a oblakem ve dne.
34. Když Hospodin uslyšel křik vašich slov, rozhněval se a přísahal:
35. Nikdo z lidí této zlé generace neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal, že ji dám vašim otcům,
36. kromě Káleba, syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil, protože šel naplno za Hospodinem.
37. Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval a řekl: Ani ty tam nevejdeš.
38. Jozue, syn Núnův, který ti slouží, ten tam vejde. Jej posilni, neboť on dá zemi Izraeli do dědictví.
39. Vaše malé děti, o kterých jste říkali, že se stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají dobré a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.
40. Vy se však vydejte na cestu zpět a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.