12. Ty jsi přece odedávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý, ty neumíráš. Hospodine, ustanovil jsi ho k soudu, Skálo, určil jsi ho ke kárání.
13. Tvoje oči jsou příliš čisté, než aby se dívaly na zlo, nemohou hledět na trápení. Proč tedy hledíš na podvodníky a mlčíš, zatímco ničema pohlcuje spravedlivějšího, nežli je on?
14. Učinil jsi lidi jako mořské ryby, jako plazy, kteří nad sebou nemají vládce?
15. Všechny je může vytáhnout na udici, odvléct je ve své síti, sebrat je do svého nevodu; proto se raduje a jásá.