10. Avšak Davida trápilo svědomí potom, co sečetl lid. David řekl Hospodinu: Velmi jsem zhřešil tím, co jsem učinil. Nyní, Hospodine, odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.
11. Když David ráno vstal, stalo se Hospodinovo slovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu:
12. Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti tři věci. Vyber si jednu z nich, kterou ti mám udělat.
13. Gád přišel k Davidovi a oznámil mu to. Zeptal se ho: Má na tebe přijít sedm let hladu ve tvé zemi? Nebo budeš utíkat tři měsíce před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Nebo mají nastat tři dny moru ve tvé zemi? Nyní rozvaž a rozhodni, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.
14. David Gádovi odpověděl: Jsem ve veliké tísni. Kéž padneme do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.
15. Hospodin uvedl mor na Izrael, od toho rána až do určeného času, a z lidu od Danu až po Beeršebu zemřelo sedmdesát tisíc mužů.
16. Když anděl vztáhl svou ruku na Jeruzalém, aby ho ničil, Hospodin litoval zla a řekl andělu, který působil zkázu mezi lidem: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. Hospodinův anděl byl u humna Aravny Jebúsejského.
17. Když David uviděl anděla, který pobíjel lid, řekl Hospodinu: Hle, já jsem zhřešil, já jsem spáchal zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce.
18. V onen den přišel k Davidovi Gád a řekl mu: Jdi a postav Hospodinu oltář na humně Aravny Jebúsejského.