6. Lid vytáhl do pole proti Izraeli. V Efrajimském lese pak došlo k boji.
7. Izraelský lid tam byl od Davidových otroků poražen. V onen den tam došlo k velké porážce, padlo jich dvacet tisíc.
8. Boj se tam rozšířil po celém povrchu země a les onoho dne pohltil více lidu než požral meč.
9. Abšalóm se potkal s Davidovými otroky. Abšalóm jel na mezku. Když vjel mezek pod spleť větví velkého terebintu, jeho hlava se zachytila v terebintu a on se ocitl mezi nebem a zemí. Mezek, který byl pod ním, jel dál.
10. Uviděl to nějaký muž a oznámil to Jóabovi: Viděl jsem Abšalóma viset na terebintu.
11. Jóab se zeptal muže, který mu to oznámil: Když jsi ho viděl, tak proč jsi ho tam nesrazil k zemi? Dal bych ti deset šekelů stříbra a jeden pás.
12. Ten muž však Jóabovi odpověděl: I kdyby mi bylo odváženo na ruku tisíc šekelů stříbra, nevztáhl bych ruku na královského syna. Vždyť jsme slyšeli, jak král přikázal tobě, Abíšajovi a Itajovi: Zachovejte kvůli mně mládence Abšalóma.
13. Kdybych ho podvedl, nic se před králem neskryje a ty bys stál stranou.
14. Jóab řekl: Nebudu na tebe čekat. Vzal do ruky tři hole a vrazil je Abšalómovi do srdce, neboť byl uprostřed terebintu ještě živ.
15. Deset služebníků, Jóabových zbrojnošů, ho obklopilo a bili Abšalóma, až ho usmrtili.
16. Jóab zatroubil na beraní roh a lid přestal Izraelce pronásledovat, protože Jóab lid zadržel.
17. Vzali Abšalóma, hodili ho v lese do velké jámy a postavili na něj velmi velkou hromadu kamení. Všichni Izraelci utekli, každý ke svému stanu.
18. Abšalóm pro sebe za svého života vzal a postavil sloup, který je v Údolí králů. Řekl si totiž: Nemám syna, díky němuž by bylo připomínáno mé jméno, a nazval ten sloup svým jménem. Dodnes se nazývá Abšalómův pomník.
19. Achímaas, syn Sádokův, řekl: Poběžím a přinesu králi dobrou zprávu, že Hospodin mu zjednal právo vůči jeho nepřátelům.
20. Jóab mu nato řekl: Dnes nebudeš nositelem dobré zprávy. Dobrou zprávu přines v jiný den. Dnes ji nezvěstuj, protože zemřel králův syn.
21. Jóab řekl Kúšijci: Jdi a oznam králi, co jsi viděl. Kúšijec se před Jóabem poklonil a běžel.
22. Achímaas, syn Sádokův, však pokračoval dál a řekl Jóabovi: Ať se stane, co se stane, také já poběžím za Kúšijcem. Jóab se zeptal: Nač bys běžel, můj synu? Nemáš dobrou zprávu, abys něco získal.