18. Abšalóm pro sebe za svého života vzal a postavil sloup, který je v Údolí králů. Řekl si totiž: Nemám syna, díky němuž by bylo připomínáno mé jméno, a nazval ten sloup svým jménem. Dodnes se nazývá Abšalómův pomník.
19. Achímaas, syn Sádokův, řekl: Poběžím a přinesu králi dobrou zprávu, že Hospodin mu zjednal právo vůči jeho nepřátelům.
20. Jóab mu nato řekl: Dnes nebudeš nositelem dobré zprávy. Dobrou zprávu přines v jiný den. Dnes ji nezvěstuj, protože zemřel králův syn.
21. Jóab řekl Kúšijci: Jdi a oznam králi, co jsi viděl. Kúšijec se před Jóabem poklonil a běžel.
22. Achímaas, syn Sádokův, však pokračoval dál a řekl Jóabovi: Ať se stane, co se stane, také já poběžím za Kúšijcem. Jóab se zeptal: Nač bys běžel, můj synu? Nemáš dobrou zprávu, abys něco získal.
23. Ať se stane, co se stane, poběžím. Řekl mu: Tak běž! Achímaas běžel Jordánskou rovinou a předběhl Kúšijce.
24. David seděl mezi dvěma branami. Strážný šel na střechu brány, na hradbu. Pozvedl oči a uviděl, že běží samotný muž.
25. Strážný zavolal a oznámil to králi. Král řekl: Jestliže je sám, má dobrou zprávu. Postupoval a stále se blížil.
26. Potom strážný uviděl, jak běží jiný muž. Strážný zavolal na vrátného: Podívej, běží samotný muž. Král řekl: I to je nositel dobré zprávy.
27. Strážný řekl: Vidím, že první běžec běží jako Achímaas, syn Sádokův. Král řekl: To je dobrý muž, přichází s dobrou zprávou.
28. Achímaas zvolal a řekl králi: Pokoj tobě. Poklonil se před králem tváří k zemi a řekl: Požehnaný je Hospodin, tvůj Bůh, jenž vydal ty, kteří pozvedli svou ruku proti mému pánu a králi.
29. Král se zeptal: Jak se daří mládenci Abšalómovi? Achímaas odpověděl: Když Jóab posílal králova otroka a mě, tvého otroka, viděl jsem velký dav, ale nevím, co to bylo.
30. Král řekl: Odstup a postav se sem. Odstoupil a zůstal stát.