2. David si řekl: Prokážu milosrdenství Chanúnovi, synu Náchašovu, jako jeho otec prokázal milosrdenství mně. A tak David poslal své otroky, aby mu jejich prostřednictvím poskytl útěchu nad jeho otcem. Když přišli Davidovi otroci do země synů Amónových,
3. knížata synů Amónových řekla svému pánu Chanúnovi: Připadá ti, že David chce uctít tvého otce, když ti poslal utěšitele? Což k tobě David neposlal své otroky, jen aby důkladně prohlédl město, aby ho prozkoumal a vyvrátil?
4. Proto Chanún vzal Davidovy otroky, oholil polovinu jejich vousů, odřízl polovinu jejich roucha až po zadek a poslal je pryč.
5. Když to Davidovi oznámili, poslal jim naproti, protože ti muži byli velice zhanobeni. Král řekl: Zůstaňte v Jerichu, dokud vám vousy nedorostou, a pak se vraťte.
6. Synové Amónovi viděli, že se Davidovi znelíbili. Proto synové Amónovi poslali a najali si Aramejce z Bétrechóbu a Aramejce ze Sóby, dvacet tisíc pěšáků, od krále z Maaky tisíc mužů a od Íštóba dvanáct tisíc mužů.
7. Když se to David doslechl, poslal Jóaba a celou armádu hrdinů.
8. Synové Amónovi vytáhli a sešikovali se k boji u vchodu do brány, ale Aramejci ze Sóby a Rechóbu, Íštób a Maaka byli zvlášť na poli.
9. Když Jóab viděl, že je proti němu boj zpředu i zezadu, vybral všechny vybrané muže z Izraele a sešikoval se proti Aramejcům.
10. Zbytek lidu dal pod velení svého bratra Abíšaje, aby se sešikovali proti synům Amónovým.
11. Řekl: Když budou Aramejci silnější nežli já, přijdeš mi na pomoc, a když budou synové Amónovi silnější nežli ty, přijdu na pomoc já tobě.
12. Buď silný a počínejme si zmužile za svůj lid a za města našeho Boha a Hospodin ať učiní, co je dobré v jeho očích.