11. Nato David uchopil své roucho a roztrhl ho, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.
12. Bědovali, plakali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jónatanovi, kvůli Hospodinovu lidu a kvůli domu izraelskému, že padli mečem.
13. Mládence, který mu to oznámil, se David zeptal: Odkud jsi? Odpověděl: Jsem synem cizince, Amálekovce.
14. David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zabít Hospodinova pomazaného?
15. Pak David zavolal jednoho ze služebníků a řekl: Přistup a zasáhni proti němu. On ho tedy bil, až zemřel.
16. David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.
17. David zazpíval nad Saulem a jeho synem Jónatanem tento žalozpěv
18. a řekl, aby se Judejci učili Píseň o luku; ano, je zapsána v knize Jašarově:
19. Nádhera Izraele je pobita na tvých návrších; jak to, že padli hrdinové?
20. Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte na ulicích Aškalónu, jinak se budou radovat pelištejské dcery, jinak budou jásat dcery neobřezanců.
21. Hory Gilbóa, ať na vás není rosa ani déšť ani pole přinášející dávky, neboť tam byl zneuctěn štít hrdinů, štít Saulův leží nepomazán olejem.
22. Bez krve pobitých, bez tuku hrdinů Jónatanův luk neustoupil zpět, Saulův meč nevracel se zpět s prázdnou.
23. Saul a Jónatan, milovaní a milí ve svém životě, ani ve své smrti nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi.
24. Dcery izraelské, plačte nad Saulem, který vás oblékal do karmínu a skvostu, jenž kladl zlaté ozdoby na váš oděv.
25. Jak to, že padli hrdinové uprostřed boje, Jónatan leží pobit na tvých návrších?
26. Je mi úzko kvůli tobě, můj bratře Jónatane, byl jsi mi velmi milý. Tvá láska byla pro mě podivuhodnější nežli láska žen.