3. Když královna ze Šeby viděla Šalomounovu moudrost a dům, který postavil,
4. jídlo na jeho stole, sídlo jeho otroků, obsluhu jeho služebníků a jejich oděv, jeho číšníky a jejich oděv i jeho zápalné oběti, které přinášel v Hospodinově domě, byla bez dechu.
5. Řekla králi: To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech a tvé moudrosti, je pravda.
6. Nevěřila jsem jejich zprávám, dokud jsem nepřišla a neviděla jsem to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina z velikosti tvé moudrosti. Předčil jsi zvěsti, které jsem slyšela.
7. Šťastní jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ti stále slouží a naslouchají tvé moudrosti.
8. Ať je požehnán Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ustanovil tě na svůj trůn za krále Hospodinu, tvému Bohu. Protože si tvůj Bůh zamiloval Izrael, aby ho navěky upevnil, ustanovil tě nad nimi za krále, abys vykonával právo a spravedlnost.