8. jejich syny, kteří po nich zbyli v zemi, které synové Izraele nezničili, Šalomoun povolal na nucené práce, jak je tomu dodnes.
9. Ale ze synů Izraele nevzal Šalomoun otroky pro svou práci, protože byli bojovníky, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.
10. Toto byla ustanovená knížata, která měl král Šalomoun: Dvě stě padesát těch, kteří panovali nad lidem.
11. Faraonovu dceru vyvedl Šalomoun z Města Davidova do domu, který jí postavil, protože si řekl: Moje žena nemůže bydlet v domě izraelského krále Davida, neboť místa, na která se dostala Hospodinova truhla, jsou svatá.
12. Tehdy přinesl Šalomoun Hospodinu zápalné oběti na Hospodinově oltáři, který postavil před chrámovou předsíní.
13. Podle každodenního určení pro přinášení obětí, jak přikázal Mojžíš o sobotách, o novoluních a o svátcích třikrát za rok: ve svátek nekvašených chlebů, svátek týdnů a svátek stánků.
14. Podle nařízení svého otce Davida ustanovil skupiny kněží do jejich služby a lévity do jejich služby, aby chválili Hospodina a sloužili naproti kněžím podle každodenního určení, a také vrátné do jejich skupin pro každou bránu, neboť to byl příkaz Davida, muže Božího.
15. V žádné věci neustoupili od královských příkazů o knězech a lévitech a o pokladech.