16. Oni si však z Božích poslů tropili žerty, pohrdali jeho slovy, posmívali se jeho prorokům, dokud nevystoupila Hospodinova zloba proti jeho lidu, takže nebylo uzdravení.
17. Přivedl na ně chaldejského krále a ten zabil jeho mládence mečem v domě jeho svatyně. Neměl soucit s mládencem, pannou, starcem ani sešlým věkem, Bůh vydal všechny do jeho ruky.
18. Všechny předměty Božího domu, velké i malé, poklady Hospodinova domu i poklady krále a jeho knížat, to vše odnesl do Babylona.
19. Spálili Boží dům, strhli jeruzalémské hradby, všechny jeho paláce spálili ohněm a všechny jeho vzácné předměty zničili.
20. Ty, kteří zbyli po meči, odvedl do Babylona a byli otroky jeho a jeho synů až do začátku kralování království perského,
21. aby se naplnilo Hospodinovo slovo skrze ústa Jeremjášova, dokud země nenahradila svůj odpočinek. Po celou dobu svého zpustošení odpočinula, až se naplnilo sedmdesát let.
22. V prvním roce vlády perského krále Kýra, když se dovršilo Hospodinovo slovo skrze ústa Jeremjášova, vzbudil Hospodin ducha perského krále Kýra, aby nechal rozhlásit po celém svém království a také napsal slova:
23. Toto praví perský král Kýros: Hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země a ustanovil mě, abych mu postavil dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoliv z vás, ze všeho jeho lidu -- Hospodin, jeho Bůh, je s ním -- ať jde.