22. Chilkijáš a ti, kterým to král přikázal, tedy šli k prorokyni Chuldě, ženě strážce rouch Šalúma, syna Tokhata, syna Chasrova, (bydlela v Jeruzalémě v Mišne) a promluvili s ní v tom smyslu.
23. Ona jim řekla: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Řekněte muži, který vás ke mně poslal:
24. Toto praví Hospodin: Hle, přivedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele všechna prokletí zapsaná v knize, kterou četli před judským králem.
25. Protože mě opustili a pálili oběti jiným bohům, aby mě provokovali k hněvu každým dílem svých rukou, je má zloba rozlita na toto místo a neuhasne.
26. Judskému králi, který vás poslal dotázat se Hospodina, tomu řekněte toto: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o věcech, které jsi slyšel:
27. Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Bohem, když jsi slyšel jeho slova o tomto místě a jeho obyvatelích, pokořil ses přede mnou, roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok.
28. Hle, připojím tě ke tvým otcům a odebereš se do svého hrobu v pokoji. Tvé oči neuvidí nic z toho zla, které přivedu na toto místo a na jeho obyvatele. Podali tedy králi zprávu.
29. Král dal shromáždit všechny judské a jeruzalémské starší.
30. Pak král vystoupil do Hospodinova domu a s ním všichni Judejci i obyvatelé Jeruzaléma, kněží, lévité a všechen lid od největšího až po nejmenšího a četl jim všechna slova knihy smlouvy nalezené v Hospodinových domech.
31. Král stál na svém místě a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že půjde za Hospodinem, bude celým svým srdcem a celou svou duší zachovávat jeho příkazy, svědectví a ustanovení a plnit slova smlouvy zapsaná v této knize.
32. Nato k tomu zavázal všechny, kdo byli v Jeruzalémě a Benjamínovi. A obyvatelé Jeruzaléma jednali podle smlouvy Boha, Boha svých otců.
33. Jóšijáš odstranil všechny ohavnosti ze všech zemí, které patřily synům Izraele. Všechny, kdo byli v Izraeli, nutil sloužit Hospodinu, jejich Bohu. Po všechny jeho dny se neodvrátili od Hospodina, Boha svých otců.