1. Chizkijáš vzkázal celému Izraeli a Judsku a také napsal dopisy Efrajimovi a Manasesovi, aby přišli do Hospodinova domu v Jeruzalémě slavit Velikonoce Hospodinu, Bohu Izraele.
2. Král se dohodl se svými knížaty a s celým shromážděním v Jeruzalémě, že budou slavit Velikonoce ve druhém měsíci,
3. protože je nemohli slavit v tom čase, neboť kněží se nestačili posvětit a lid se neshromáždil v Jeruzalémě.
4. Líbilo se to králi i celému shromáždění.
5. Stanovili, aby se rozšířila zpráva po celém Izraeli od Beeršeby až po Dan, aby přišli slavit Velikonoce Hospodinu, Bohu Izraele, do Jeruzaléma, neboť to dlouho nedělali tak, jak je psáno.
6. Běžci běželi s dopisy od krále a jeho knížat po celém Izraeli a Judsku a podle králova příkazu ohlašovali: Synové Izraele, navraťte se k Hospodinu, Bohu Abrahama, Izáka a Izraele, aby se vrátil k těm z vás, kteří zůstali, kteří vyvázli z ruky asyrských králů.
7. Nebuďte jako vaši otcové a vaši bratři, kteří se zpronevěřili Hospodinu, Bohu svých otců, a učinil je předmětem hrůzy, jak to vidíte.
8. Nezatvrzujte nyní svou šíji jako vaši otcové. Poddejte se Hospodinu a vejděte do jeho svatyně, kterou navěky posvětil. Služte Hospodinu, svému Bohu, aby se od vás odvrátil jeho planoucí hněv.
9. Jestliže se navrátíte k Hospodinu, vaši bratři a vaši synové dojdou slitování před svými vězniteli a vrátí se do této země. Vždyť Hospodin, váš Bůh, je milostivý a soucitný, neodvrátí od vás svou tvář, jestliže se k němu navrátíte.
10. Běžci procházeli od města k městu územím Efrajima a Manasesa až k Zabulónu. Tam se jim však vysmívali a posmívali.
11. Jenom někteří z Ašera, Manasesa a Zabulóna se pokořili a přišli do Jeruzaléma.
12. Také na Judejcích spočinula Boží ruka a dala jim jednomyslnost, aby splnili příkaz krále a knížat podle Hospodinova slova.
13. V Jeruzalémě se shromáždilo množství lidu, aby v druhém měsíci slavili svátek nekvašených chlebů; bylo to převeliké shromáždění.
14. Povstali a odstranili oltáře, které byly v Jeruzalémě. Odstranili také všechny kadidlové oltáře a hodili je do údolí Kidrónu.
15. Čtrnáctého dne druhého měsíce zabíjeli velikonoční oběti. Kněží a lévité byli zahanbeni; posvětili se a přinesli do Hospodinova domu zápalné oběti.
16. Stáli na svém místě podle nařízení pro ně, podle zákona Mojžíše, muže Božího. Kněží kropili krví převzatou od lévijců.
17. Protože ve shromáždění byli mnozí, kteří se neposvětili, lévijci zabíjeli velikonoční oběti pro všechny nečisté, aby je posvětili Hospodinu.
18. Většina lidu totiž, mnozí z Efrajima, Manasesa, Isachara a Zabulóna, se neočistili, a nejedli velikonoční oběť tak, jak je psáno. Ale Chizkijáš se za ně modlil slovy: Ať dobrotivý Hospodin daruje smíření
19. každému, kdo zaměřil své srdce na hledání Boha, Hospodina, Boha svých otců, ačkoliv není čist podle očišťování platného pro svatyni.
20. Hospodin Chizkijáše vyslyšel a uzdravil lid.
21. Synové Izraele, kteří se nacházeli v Jeruzalémě, slavili svátek nekvašených chlebů po sedm dní s velikou radostí. Lévité a kněží chválili Hospodina den co den se silnými nástroji Hospodina.
22. Chizkijáš promluvil k srdci všech lévijců, kteří byli velmi zruční ve službě Hospodinu, aby jedli sváteční oběti po sedm dní, obětovali pokojné oběti a chválili Hospodina, Boha svých otců.
23. Celé shromáždění se dohodlo slavit dalších sedm dní. A tak slavili svátek dalších sedm dní.
24. Judský král Chizkijáš totiž daroval shromáždění tisíc býčků a sedm tisíc ovcí. Knížata darovala shromáždění tisíc býčků a deset tisíc ovcí. Kněží se posvětili ve velkém množství.
25. A tak se radovalo celé shromáždění Judejců, kněží i lévijci, celé shromáždění těch, kteří přišli z Izraele, cizinci, kteří přišli z izraelské země i ti, kteří bydleli v Judsku.
26. V Jeruzalémě byla veliká radost, neboť ode dnů izraelského krále Šalomouna, syna Davidova, nebylo v Jeruzalémě nic takového.
27. Lévijští kněží povstali a požehnali lidu. Jejich hlas byl vyslyšen a jejich modlitba přišla do jeho svatého příbytku, do nebes.