14. I stalo se potom, co Amasjáš přišel z boje proti Edómcům, že přinesl bohy synů Seíru, ustanovil si je za bohy, klaněl se před nimi a pálil jim oběti.
15. Hospodin vzplanul proti Amasjášovi hněvem a poslal k němu proroka, který mu řekl: Proč se dotazuješ bohů národa, kteří nevysvobodili svůj lid ze tvé ruky?
16. I stalo se, když k němu mluvil, že mu Amasjáš řekl: Cožpak jsme tě ustanovili za králova rádce? Přestaň! Proč by tě měli zabít? Prorok přestal, ale řekl: Vím, že Bůh se rozhodl tě zničit, protože jsi toto spáchal a neuposlechl jsi mou radu.
17. Judský král Amasjáš se poradil a vzkázal izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, syna Jehúova: Pojď, střetneme se tváří v tvář.
18. Izraelský král Jóaš vzkázal judskému králi Amasjášovi: Libanonské trní vzkázalo libanonskému cedru: Dej svou dceru mému synovi za ženu. Polní zvěř libanonská prošla a pošlapala to trní.
19. Říkáš si: Hle, pobils Edómce -- a tvé srdce prahne po slávě. Jen seď doma. Proč by ses měl zaplétat se zlem a padnout ty a Juda s tebou?
20. Ale Amasjáš neposlechl. Bylo to totiž od Boha, aby je vydal do jeho ruky, protože se dotazovali edómských bohů.
21. Izraelský král Jóaš vytáhl a střetl se tváří v tvář s judským králem Amasjášem v Bétšemeši v Judsku.
22. Juda byl od Izraele poražen a všichni utíkali ke svým stanům.
23. Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Jóachazova, chytil izraelský král Jóaš v Bétšemeši. Přivedl jej do Jeruzaléma a protrhl jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k bráně Rohové, na čtyři sta loket.
24. Pobral všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nacházely v Božím domě, u Obédedóma a v pokladnicích královského paláce, i rukojmí a vrátil se do Samaří.