1. Jóašovi bylo sedm let, když se stal králem. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beeršeby.
2. Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny dny kněze Jójady.
3. Jójada pro něho vzal dvě ženy, takže zplodil syny a dcery.
4. Potom se stalo, že přišlo Jóašovi na mysl obnovit Hospodinův dům.
5. Shromáždil kněze a lévity a řekl jim: Vyjděte do judských měst a rok co rok shromažďujte od všech Izraelců stříbro na opravu domu vašeho Boha. Pospěšte si s tím. Ale lévité nepospíchali.
6. Potom si král zavolal vrchního kněze Jójadu a zeptal se ho: Proč jsi nedohlédl na lévity, aby přinesli z Judska a z Jeruzaléma daň, kterou ustanovil Hospodinův otrok Mojžíš a shromáždění Izraele, do stanu svědectví?
7. Vždyť ničemnice Atalja a její synové vtrhli do Božího domu a všechny svaté věci z Hospodinova domu použili pro baaly.
8. Král řekl, aby udělali jednu truhlu a dali ji zvenku do brány Hospodinova domu.
9. Potom rozhlásili v Judsku a v Jeruzalémě, aby přinášeli Hospodinu daň, kterou ustanovil Izraeli v pustině Boží otrok Mojžíš.
10. Všichni předáci a všechen lid se radovali, přinášeli daň a házeli do truhly, až byla plná.
11. I stalo se, když přinesli prostřednictvím lévitů truhlu ke královskému dozorci a když viděli, že je tam již mnoho stříbra, přišel královský písař a dohlížitel vrchního kněze, vyprázdnili truhlu, vzali ji a vrátili ji zpět na místo. Toto dělali den co den a nashromáždili množství stříbra.
12. Král a Jójada ho pak dávali dílovedoucím práce na Hospodinově domě. Ti najímali kameníky a řemeslníky na obnovu Hospodinova domu a také kováře a kovotepce na opravu Hospodinova domu.
13. Dílovedoucí konali svou práci, takže opravné práce pod jejich vedením postupovaly. Postavili Boží dům do původní podoby a opravili ho.
14. Když to dokončili, přinesli před krále a Jójadu zbytek stříbra. Ten z něho udělal předměty pro Hospodinův dům, předměty pro bohoslužbu a přinášení obětí, kadidlové pánvičky a jiné zlaté a stříbrné předměty. Zápalné oběti se přinášely v Hospodinově domě ustavičně po všechny Jójadovy dny.
15. Jójada zestárl, byl sytý dnů a zemřel. Bylo mu sto třicet let, když zemřel.
16. Pohřbili ho spolu s králi v Městě Davidově, protože prokazoval dobro Izraeli, Bohu i jeho domu.
17. Po Jójadově smrti však přišla judská knížata a klaněla se králi. Tehdy je král uposlechl.
18. Opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kůlům a modlářským zpodobeninám. Kvůli tomuto jejich provinění dopadlo na Judsko a Jeruzalém rozhořčení.
19. Posílal jim proroky, aby je obrátili zpět k Hospodinu. Varovali je, ale oni neposlouchali.
20. A Duch Boží vyzbrojil Zekarjáše, syna kněze Jójady. Postavil se před lid a řekl jim: Toto praví Bůh: Proč přestupujete Hospodinovy příkazy? Neuspějete! Protože jste opustili Hospodina, on opustí vás.
21. Spikli se proti němu a na nádvoří Hospodinova domu na něj z králova příkazu házeli kamení.
22. Král Jóaš nepamatoval na milosrdenství, které mu prokázal jeho otec Jójada, a zabil jeho syna. Když Zekarjáš umíral, řekl: Ať pohledí na to Hospodin a povolá ho k odpovědnosti.
23. I stalo se na konci roku, že proti němu vytáhlo aramejské vojsko. Přitáhli do Judska a Jeruzaléma, pozabíjeli z lidu všechny předáky lidu a všechnu kořist po nich poslali králi do Damašku.
24. Ačkoliv aramejské vojsko přitáhlo s nemnoha muži, Hospodin vydal do jejich ruky velmi veliké vojsko, protože opustili Hospodina, Boha svých otců. Tak vykonali soud nad Jóašem.
25. Když od něj odtáhli, zanechali ho těžce nemocného. Spikli se proti němu jeho otroci za prolitou krev synů kněze Jójady a zabili ho na jeho posteli. Zemřel a pohřbili ho v Městě Davidově. Nepohřbili ho však v královských hrobech.
26. Toto jsou ti, kdo se proti němu spikli: Zábad, syn Amónky Šimeáty, a Józabad, syn Moábky Šimríty.
27. Jeho synové, množství výnosů proti němu a základní opravy Božího domu jsou zapsány ve výkladu Knihy králů. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.