1. V sedmém roce se Jójada vzchopil a vzal velitele nad sty -- Azarjáše, syna Jerochámova, Jišmaela, syna Jóchananova, Azarjáše, syna Obédova, Maasejáše, syna Adajášova, a Elíšafata, syna Zikrího, a uzavřeli s ním smlouvu.
2. Obešli Judsko a shromáždili lévity ze všech judských měst a předáky izraelských rodů a přišli do Jeruzaléma.
3. Celé shromáždění uzavřelo v Božím domě smlouvu s králem. Jójada jim řekl: Hle, králův syn! Ať kraluje, jak řekl Hospodin o Davidových synech.
4. Uděláte toto: Třetina z vás kněží a lévitů, kteří přicházíte v sobotu, bude jako vrátní prahů,
5. třetina bude v královském paláci a třetina v Základové bráně. Všechen lid bude na nádvořích Hospodinova domu.
6. Nikdo ať nevstoupí do Hospodinova domu kromě kněží a sloužících lévitů. Ti mohou vstoupit, neboť jsou svatí. Všechen lid ať zachovává Hospodinův řád.
7. Lévité obklopí krále, každý se zbraní v ruce, a ten, kdo by vešel do domu, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho vcházení i vycházení.
8. Lévité a všichni Judejci učinili všechno tak, jak přikázal kněz Jójada. Každý si vzal své muže -- ty, kteří přicházejí v sobotu do služby, s těmi, kteří odcházejí v sobotu ze služby, protože kněz Jójada nepropustil žádný oddíl.
9. Kněz Jójada dal velitelům nad sty kopí a malé i velké štíty krále Davida, které byly v Božím domě.
10. Postavil všechen lid okolo krále, každého s oštěpem v ruce, od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře i u domu.
11. Vyvedli králova syna, vložili na něj korunu a svědectví. Ustanovili ho králem; Jójada a jeho synové ho pomazali a volali: Ať žije král!
12. Když Atalja uslyšela hlas lidu a běžců, kteří opěvovali krále, přišla k lidu do Hospodinova domu.
13. Rozhlédla se a uviděla krále stojícího u svého sloupu u vchodu a velitele i trubače u krále; všechen lid země se radoval a troubil na trubky a zpěváci s hudebními nástroji oznamovali oslavu. Atalja roztrhla své roucho a volala: Spiknutí, spiknutí!
14. Kněz Jójada vydal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami; ten, kdo by šel za ní, ať je usmrcen mečem. Kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě.
15. Vztáhli na ni ruce a šla ke vchodu Koňské brány královského paláce a tam ji usmrtili.
16. Jójada uzavřel smlouvu mezi sebou, vším lidem a králem, že budou Hospodinovým lidem.
17. Všechen lid vešel do Baalova domu a strhl ho. Jeho oltáře a jeho obrazy roztřískali a Baalova kněze Matána před oltářem zabili.