3. Izraelský král Achab se zeptal judského krále Jóšafata: Půjdeš se mnou proti Rámotgileádu? Ten mu odpověděl: Jsem jako ty a můj lid jako tvůj lid. Půjdu s tebou do války.
4. Jóšafat dále řekl izraelskému králi: Dotaž se nejprve na Hospodinovo slovo.
5. Izraelský král shromáždil proroky, čtyři sta mužů a zeptal se jich: Máme jít do boje proti Rámotgileádu, nebo mám od toho upustit? Odpověděli: Vytáhni, Bůh ho vydá do královy ruky.
6. Jóšafat se zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se dotázali skrze něj?
7. Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze něhož je možno se dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje dobro, nýbrž po celou dobu zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto nemluví.
8. Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova.
9. Izraelský král a judský král Jóšafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni v roucha; seděli na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.
10. Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ.
11. Tak prorokovali všichni proroci: Vytáhni proti Rámotgileádu a uspěješ. Hospodin jej vydá do královy ruky.
12. Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, proroci mluví jednomyslně dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova jako řeč jednoho z nich. Mluv dobro.
13. Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co můj Bůh promluví, to budu mluvit.