5. Což vám není známo, že Hospodin, Bůh Izraele, dal království nad Izraelem navěky Davidovi, jemu a jeho synům, skrze smlouvu soli?
6. Povstal však Jarobeám, syn Nebatův, otrok Šalomouna, syna Davidova, aby se vzbouřil proti svému pánu.
7. Shromáždili se k němu ničemní muži, ničemníci a byli silnější než Rechabeám, syn Šalomounův. Rechabeám byl mladý a nerozhodný a nepočínal si proti nim zmužile.
8. A teď si říkáte, že odoláte Hospodinovu království v ruce synů Davidových. Je vás velké množství a máte u sebe zlatá telata, která vám udělal Jarobeám jako bohy.
9. Což jste ale nezahnali Hospodinovy kněze, syny Áronovy, a lévity a neudělali si kněze, jako mají národy zemí? Každý, kdo přišel s býčkem, mládětem býka, a sedmi berany, aby se zasvětil, stal se knězem nebohů.
10. Co se nás týče, Hospodin je náš Bůh a neopustili jsme ho. Kněží, kteří slouží Hospodinu, jsou syny Áronovými a lévité jsou při práci.
11. Pálí Hospodinu zápalné oběti ráno co ráno, večer co večer a vonné kadidlo a předkladné chleby dávají na čistý stůl; zlatý svícen a jeho lampy zapalují večer co večer, neboť my zachováváme službu Hospodina, našeho Boha, ale vy jste ho opustili.
12. Hle, s námi v čele je Bůh a jeho kněží s poplašnými trubkami, aby proti vám spustili křik. Nebojujte s Hospodinem, Bohem svých otců, protože neuspějete.
13. Jarobeám nechal zálohu obejít, aby se dostal za ně. Tak byli před Judejci a záloha za nimi.
14. Judejci se ohlédli a uviděli, že je proti nim boj zpředu i zezadu. I křičeli k Hospodinu, kněží troubili na trubky
15. a judští muži spustili křik. I stalo se, když judští muži spustili křik, že Bůh porazil Jarobeáma a celý Izrael před Abijášem a Judejci.
16. Synové Izraele utíkali před Judejci a Bůh je vydal do jejich ruky.
17. Abijáš a jeho lid jim způsobili velkou porážku a padlo pobitých z Izraele pět set tisíc vybraných mužů.
18. Synové Izraele byli v té době pokořeni a synové judští byli silnější, protože spoléhali na Hospodina, Boha svých otců.
19. Abijáš pronásledoval Jarobeáma a dobyl od něj některá města: Bétel a jeho vesnice, Ješánu a její vesnice a Efrón a jeho vesnice.
20. Jarobeám již za Abijášových dnů nezískal moc. Hospodin ho postihl, takže zemřel.