6. Izraelští velitelé a král se pokořili a řekli: Hospodin je spravedlivý.
7. Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se Hospodinovo slovo k Šemajášovi: Pokořili se; nezničím je, ale zanechám jim několik, kteří vyváznou, nerozleje se má zloba v Jeruzalémě skrze Šíšaka.
8. Avšak stanou se jeho otroky, aby poznali rozdíl mezi službou mně a službou královstvím zemí.
9. Egyptský král Šíšak vytáhl proti Jeruzalému a pobral poklady Hospodinova domu i poklady královského paláce, všechno to pobral. Vzal také zlaté malé štíty, které udělal Šalomoun.
10. Král Rechabeám místo nich udělal štíty bronzové a svěřil je pod velení velitelů běžců, kteří střežili vchod do královského paláce.
11. Pokaždé, když šel král do Hospodinova domu, běžci šli a přinášeli je a pak je vraceli zpět do síně běžců.
12. Když se pokořil, odvrátil se od něj Hospodinův hněv a nezničil ho zcela. Také v Judsku se děly dobré věci.
13. Král Rechabeám se vzchopil v Jeruzalémě a kraloval dále. Rechabeámovi bylo čtyřicet jedna let, když se stal králem, kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam položil své jméno. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská.
14. Páchal to, co je zlé, neboť nezaměřil své srdce na hledání Hospodina.
15. První i poslední Rechabeámovy činy jsou zapsány v letopisech proroka Šemajáše a vidoucího Ida jako rodokmen. Po celou dobu byly boje mezi Rechabeámem a Jarobeámem.
16. Rechabeám ulehl se svými otci a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.