17. Ta žena otěhotněla a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl.
18. Chlapec vyrůstal. I stalo se jednoho dne, že šel za svým otcem, k žencům.
19. Tu řekl otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce.
20. Ten ho vzal a přinesl ho jeho matce. Zůstal na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel.
21. Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a odešla.
22. Potom zavolala svého muže a řekla: Pošli mi jednoho ze služebníků a jednu z oslic. Poběžím k muži Božímu a vrátím se.
23. Zeptal se: Proč za ním chceš dnes jít? Není novoluní ani sobota. Odpověděla: Pokoj tobě.