11. I stalo se v tom čase, že tam přišel, zašel si do horní místnosti a ulehl tam.
12. Svému služebníkovi Gecházímu řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji a ona se k němu dostavila.
13. Řekl mu: Pověz jí: Hle, děláš si kvůli nám takovou starost. Co pro tebe mohu udělat? Mám se za tebe přimluvit u krále či u velitele armády? Odpověděla: Žiji mezi svým lidem.
14. Zeptal se: Co pro ni mohu udělat? Gechází odpověděl: Ach, nemá syna a její muž je starý.
15. Nato řekl: Zavolej ji. Zavolal ji a ona zůstala stát ve dveřích.
16. Řekl: V tento čas, jako je čas živého, budeš objímat syna. Řekla: Ne, můj pane, muži Boží, nelži své otrokyni.
17. Ta žena otěhotněla a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl.
18. Chlapec vyrůstal. I stalo se jednoho dne, že šel za svým otcem, k žencům.
19. Tu řekl otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce.
20. Ten ho vzal a přinesl ho jeho matce. Zůstal na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel.
21. Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a odešla.
22. Potom zavolala svého muže a řekla: Pošli mi jednoho ze služebníků a jednu z oslic. Poběžím k muži Božímu a vrátím se.
23. Zeptal se: Proč za ním chceš dnes jít? Není novoluní ani sobota. Odpověděla: Pokoj tobě.
24. Osedlala oslici a řekla svému služebníkovi: Žeň oslici a běž, nezdržuj kvůli mně jízdu, jen kdybych ti řekla.