21. Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali všechny, kdo se přepásávají pásem od nejmladších výše, a postavili se na hranici.
22. Moábci vstali časně ráno, když slunce vyšlo nad vodou, a naproti viděli vodu rudou jako krev.
23. Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!
24. Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjeli je, až Moábce vybili.
25. Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kírcharesetu zůstala; prakovníci ho obklíčili a udeřili na něj.
26. Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký, vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby pronikl k edómskému králi, ale nedokázali to.
27. Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a přinesl ho na hradbách jako zápalnou oběť. Na Izrael dopadlo velké rozhořčení, takže od něj odtáhli a vrátili se do své země.