12. Jóšafat řekl: U něho je Hospodinovo slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král šli.
13. Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu odpověděl: Ne, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.
14. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, kterému sloužím, kdybych nebral ohled na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval.
15. Tak mi přiveďte hudebníka. I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula Hospodinova ruka
16. a řekl: Toto praví Hospodin: Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.
17. Neboť toto praví Hospodin: Neuvidíte vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek.
18. I to je málo v Hospodinových očích; vydá Moába do vaší ruky.
19. Vybijete všechna opevněná města a všechna nejlepší města, všechny dobré stromy porazíte, všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotíte kamením.
20. I stalo se ráno, když se přináší přídavná oběť, hle, voda tekla směrem od Edómu a země se naplnila vodou.
21. Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali všechny, kdo se přepásávají pásem od nejmladších výše, a postavili se na hranici.
22. Moábci vstali časně ráno, když slunce vyšlo nad vodou, a naproti viděli vodu rudou jako krev.
23. Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!
24. Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjeli je, až Moábce vybili.
25. Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kírcharesetu zůstala; prakovníci ho obklíčili a udeřili na něj.