26. Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem.
27. Tvé bydlení, tvé vycházení i vcházení znám, také tvé běsnění proti mně.
28. Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu a uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel.
29. A toto ti bude znamením: Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo, v druhém roce to, co ještě z toho vyroste, a ve třetím roce zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich ovoce.
30. A ti z domu judského, kteří vyváznou, ti pozůstalí, se opět zakoření dolů a ponesou ovoce vzhůru,
31. neboť z Jeruzaléma vyjde ostatek a ti, kteří vyváznou, z hory Sijón. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
32. Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevejde do tohoto města, ani šíp tam nevystřelí, nevyjde proti němu se štítem ani proti němu nenavrší násep.
33. Cestou, kterou přišel, se vrátí a do tohoto města nevejde, je Hospodinův výrok.
34. Budu tomuto městu štítem, abych ho zachránil kvůli sobě a kvůli svému otroku Davidovi.
35. I stalo se oné noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli dočista mrtví.