1. V dvacátém sedmém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem Azarjáš, syn Amasjášův.
2. Bylo mu šestnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jekolja z Jeruzaléma.
3. Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec Amasjáš.
4. Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.
5. Hospodin zasáhl krále, takže byl postižen malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě a králův syn Jótam byl nad palácem a soudil lid země.
6. Ostatní Azarjášovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.
7. Azarjáš ulehl se svými otci a pohřbili ho s jeho otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jótam.
8. V třicátém osmém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem v Samaří Zekarjáš, syn Jarobeámův. Kraloval šest měsíců.
9. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.
10. Spikl se proti němu Šalúm, syn Jábešův; ubil ho před lidem, usmrtil ho a stal se po něm králem.
11. Ostatní Zekarjášovy činy jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
12. Takové bylo Hospodinovo slovo, které promluvil k Jehúovi: Tvoji synové do čtvrté generace budou sedět na izraelském trůnu. A stalo se tak.
13. Šalúm, syn Jábešův, se stal králem v třicátém devátém roce vlády judského krále Uzijáše. Kraloval v Samaří jeden měsíc.
14. Pak Menachém, syn Gadíův, vytáhl z Tirsy a přišel do Samaří; ubil v Samaří Šalúma, syna Jábešova, usmrtil ho a stal se po něm králem.
15. Ostatní Šalúmovy činy i spiknutí, které zosnoval, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
16. Tehdy z Tirsy Menachém vybil Tifsach, všechno, co bylo v něm, i jeho území, protože mu neotevřeli. Vybil ho a všechny jeho těhotné rozpáral.
17. V třicátém devátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Menachém, syn Gadíův. Kraloval v Samaří deset let.
18. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Po všechny své dny se neodvrátil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.
19. Asyrský král Púl přitáhl proti zemi. Menachém dal Púlovi tisíc talentů stříbra, aby jeho ruce byly s ním a království se tak v jeho ruce upevnilo.
20. Menachém vybral to stříbro na Izraeli, ode všech zámožných lidí, aby dal asyrskému králi padesát šekelů stříbra za jednoho muže. Asyrský král se vrátil a nezůstal tam v zemi.
21. Ostatní Menachémovy činy, všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
22. Menachém ulehl se svými otci. Po něm se stal králem jeho syn Pekachjáš.
23. V padesátém roce vlády judského krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Pekachjáš, syn Menachémův. Kraloval v Samaří dva roky.
24. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.
25. Spikl se proti němu jeho kapitán Pekach, syn Remaljášův. Ubil ho v Samaří v pevnosti královského domu s Argóbem a Arjéem. Bylo s ním padesát mužů ze synů Gileádových. Usmrtil ho a stal se králem místo něj.
26. Ostatní Pekachjášovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
27. V padesátém druhém roce vlády judském krále Azarjáše se stal králem nad Izraelem Pekach, syn Remaljášův. Kraloval v Samaří dvacet let.
28. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích. Neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.
29. Ve dnech izraelského krále Pekacha přitáhl asyrský král Tiglatpileser a zabral Ijón, Ábelbétmaaku, Janóach, Kedeš, Chasór, Gileád, Galileu a celé území Neftalí a odvedl obyvatele do Asýrie.
30. Hóšea, syn Élův, zosnoval spiknutí proti Pekachovi, synu Remaljášovu, a ubil ho, usmrtil ho a v dvacátém roce vlády Jótama, syna Uzijášova, se stal králem místo něj.
31. Ostatní Pekachovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
32. V druhém roce vlády izraelského krále Pekacha, syna Remaljášova, se stal judským králem Jótam, syn Uzijášův.
33. Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jerúša, dcera Sádokova.
34. Činil to, co je správné v Hospodinových očích, jednal stejně jako jednal jeho otec Uzijáš.
35. Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrší dál obětoval a pálil kadidlo. On postavil Horní bránu Hospodinova domu.
36. Ostatní Jótamovy činy, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.
37. V oněch dnech začal Hospodin posílat proti Judovi aramejského krále Resína a Pekacha, syna Remaljášova.
38. Jótam ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.