7. David s Abíšajem přišel v noci k lidu a hle, Saul ležel a spal v ležení a jeho kopí bylo zabodnuté v zemi u hlavy. Abnér a lid ležel kolem něj.
8. Abíšaj řekl Davidovi: Bůh dnes vydal tvého nepřítele do tvé ruky. Dovol, ať ho teď jednou ranou přibodnu kopím k zemi, druhou nebudu potřebovat.
9. David řekl Abíšajovi: Nezabíjej ho! Vždyť kdo může vztáhnout ruku na Hospodinova pomazaného a zůstat bez trestu?
10. David řekl: Jakože živ je Hospodin, jistě jej postihne Hospodin nebo přijde jeho den a zemře nebo vyjde do boje a bude smeten.
11. Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Teď vezmi kopí, které je u jeho hlavy, a džbánek na vodu a pojďme.
12. Nato vzal David kopí a džbánek na vodu od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl, nikdo se to nedozvěděl, nikdo se neprobudil, protože všichni spali, neboť na ně padl hluboký spánek od Hospodina.
13. Pak David přešel na protilehlou stranu a postavil se vpovzdálí na vrcholku hory, takže mezi nimi byla velká vzdálenost.
14. David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: Odpověz, Abnére! Abnér odpověděl: Kdo jsi, že pokřikuješ na krále?
15. David řekl Abnérovi: Jsi přece muž a nikdo není v Izraeli jako ty. Proč jsi nestřežil svého pána a krále? Někdo z lidu přišel, aby zabil krále, tvého pána.