1. David utekl z Nájótu u Rámy, přišel za Jónatanem a zeptal se: Co jsem udělal? Jaká je má vina a jaký je můj hřích vůči tvému otci, že usiluje o můj život?
2. Odpověděl mu: Ať je to od tebe vzdáleno, nezemřeš. Podívej, můj otec neudělá nic velkého ani malého, aniž by mi to prozradil. Proč by můj otec něco takového přede mnou skrýval? Není tomu tak.
3. David se ještě zapřísahal: Tvůj otec dobře ví, že jsem nalezl milost ve tvých očích a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, jen krok je mezi mnou a smrtí.
4. Jónatan Davidovi pověděl: Cokoliv řekneš, to pro tebe udělám.
5. Nato David Jónatanovi řekl: Podívej, zítra je novoluní a já mám zasednout s králem k jídlu. Propusť mě, abych se až do třetího večera ukryl na poli.
6. Jestliže mě bude tvůj otec postrádat, řekni: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení, aby si mohl odběhnout do svého města Betléma, neboť je tam každoroční oběť pro celou čeleď.
7. Jestliže řekne: Dobře, znamená to pokoj pro tvého otroka. Ale jestliže se velmi rozzlobí, věz, že je rozhodnut vykonat něco zlého.
8. Prokaž svému otroku milosrdenství, neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina, usmrť mě ty. Proč bys mě vodil ke svému otci?
9. Jónatan odpověděl: Ať je to od tebe vzdáleno. Jestliže se opravdu dozvím, že můj otec je rozhodnut vykonat vůči tobě něco zlého, oznámím ti to.