3. Jábešští starší mu řekli: Nech nám sedm dnů, abychom poslali posly po celém území Izraele. Jestliže nebude nikdo, kdo by nás zachránil, vyjdeme k tobě.
4. Když přišli poslové do Gibeje Saulovy, povídali tyto věci lidu. Všechen lid pozvedl svůj hlas a rozplakali se.
5. Saul zrovna přicházel za skotem z pole. Zeptal se: Co je lidu, že pláče? Oni mu vypravovali slova jábešských mužů.
6. Když Saul uslyšel tato slova, uchvátil ho Duch Boží a velice vzplál hněvem.
7. Vzal spřežení skotu, rozsekal ho na kusy a poslal po poslech po celém izraelském území se slovy: Kdo nevytáhne za Saulem a Samuelem, toto se stane s jeho skotem. Na lid padl strach z Hospodina a vytáhli jako jeden muž.
8. Spočítal je v Bezeku. Synů Izraele bylo tři sta tisíc a judských mužů třicet tisíc.
9. Poslům, kteří přišli, řekli: Mužům z Jábeše v Gileádu řekněte toto: Zítra za slunečního žáru se vám dostane záchrany. Poslové šli, oznámili to jábešským mužům a ti se radovali.
10. Potom jábešští muži řekli Náchašovi: Zítra k vám vyjdeme a dělejte si s námi, co je vám libo.
11. Příštího dne se stalo, že Saul rozdělil lid do tří oddílů. Za ranní hlídky vešli do tábora a pobíjeli Amónovce až do denního žáru. Stalo se, že ti, kteří zůstali, se rozprchli a nezůstali z nich ani dva pospolu.
12. Lid řekl Samuelovi: Kdo to povídal: Saul že by měl nad námi kralovat? Vydejte ty muže, ať je usmrtíme!
13. Saul však řekl: Dnes ať není nikdo usmrcen. Vždyť dnes Hospodin způsobil Izraeli záchranu!