15. Chana odpověděla: Ne, můj pane. Jsem žena obtížená na duchu. Nepila jsem víno ani pivo, ale vylévala jsem svou duši před Hospodinem.
16. Nepokládej svou otrokyni za ničemnici, neboť doposud jsem mluvila kvůli množství otravování a provokací vůči mně.
17. Élí odpověděl: Jdi v pokoji! Ať ti Bůh Izraele dá to, co jsi od něj žádala.
18. Řekla: Kéž tvá služka nalezne milost ve tvých očích! Potom ta žena šla svou cestou, najedla se a její tvář už nebyla smutná.
19. Časně ráno vstali, poklonili se před Hospodinem a vraceli se zpět, až přišli do svého domu v Rámě. Elkána poznal svou ženu Chanu a Hospodin si na ni vzpomněl.
20. Stalo se na konci roku, že Chana otěhotněla a porodila syna. Pojmenovala ho Samuel, neboť řekla: Vyžádala jsem si ho od Hospodina.
21. Potom ten muž Elkána šel s celým svým domem, aby obětoval Hospodinu každoroční oběť a splnil svůj slib.
22. Chana však nešla, protože řekla svému muži: Až bude chlapec odstaven, tehdy ho přivedu, aby se ukázal před Hospodinem a zůstal tam navždy.
23. Nato jí její muž Elkána řekl: Udělej, co je ti libo. Zůstaň, dokud ho neodstavíš. Jen ať Hospodin naplní své slovo. Žena tedy zůstala a kojila svého syna, dokud ho neodstavila.
24. Když ho odstavila, přivedla ho s sebou, k tomu tři býčky, jednu éfu mouky a měch vína. Přivedla ho do Hospodinova domu v Šílu. Chlapec byl ještě malý.
25. Zabili býčka a přivedli chlapce k Élímu.
26. Řekla: Dovol, můj pane! Jakože jsi živ, můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu.
27. Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal to, co jsem od něj žádala.