3. Jóab řekl: Ať Hospodin přidá ke svému lidu stokrát víc, než ho je. Což nejsou, můj pane a králi, všichni otroky mého pána? Proč to chce můj pán udělat? Proč by měla být vina na Izraeli?
4. Královo slovo však bylo vůči Jóabovi pevné. Jóab tedy vyšel, procházel celým Izraelem a vrátil se do Jeruzaléma.
5. Jóab udal Davidovi počet sečteného lidu. Všech Izraelců byl milion sto tisíc mužů tasících meč a Judejců bylo čtyři sta sedmdesát tisíc mužů tasících meč.
6. Mezi Lévijci a Benjamínci nepočítal, protože Jóabovi se královo slovo ošklivilo.
7. Ta věc byla zlá v Božích očích a ranil Izrael.
8. Nato David řekl Bohu: Velmi jsem zhřešil, že jsem to udělal. Nyní odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.
9. Hospodin promluvil ke Gádovi, Davidovu vidoucímu:
10. Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti tři věci. Vyber si jednu z nich, kterou ti mám udělat.
11. Gád přišel k Davidovi a řekl mu: Toto praví Hospodin: Vyber si:
12. Tři roky hladu nebo tři měsíce být ničen svými protivníky, kdy by tě stíhal meč tvých nepřátel, anebo tři dny Hospodinova meče a moru v zemi, kdy by Hospodinův anděl působil zkázu po celém území Izraele. Nyní se rozhodni, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.
13. David Gádovi odpověděl: Jsem ve veliké tísni. Kéž padnu do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.
14. Hospodin uvedl na Izrael mor a padlo z Izraele sedmdesát tisíc mužů.