16. David pozvedl oči a uviděl Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem a v ruce má tasený meč, vztažený nad Jeruzalémem. David i starší přikrytí pytlovinou padli na svou tvář.
17. David řekl Bohu: Což jsem neřekl já, aby byl sečten lid? Já jsem zhřešil a spáchal velké zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Hospodine, můj Bože, ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, ale na tvůj lid ať nedopadne rána.
18. Hospodinův anděl řekl Gádovi, aby řekl Davidovi: Ať David jde a postaví Hospodinu oltář na humně Ornána Jebúsejského.
19. David šel podle Gádova slova, které promluvil v Hospodinově jménu.
20. Když se Ornán obrátil, uviděl toho anděla. Jeho čtyři synové, kteří byli s ním, se skrývali. Ornán mlátil pšenici.
21. David přišel až k Ornánovi. Když se Ornán ohlédl, uviděl Davida, vyšel z humna a klaněl se Davidovi tváří k zemi.
22. David řekl Ornánovi: Dej mi místo, na kterém je humno, abych na něm mohl postavit Hospodinu oltář. Dej mi ho za plnou cenu stříbra, aby byla rána od lidu zadržena.
23. Ornán řekl Davidovi: Vezmi si to. Ať můj pán a král udělá, co je mu libo. Pohleď, dám skot pro zápalnou oběť, smyky na dříví a pšenici pro přídavnou oběť. To všechno dám.
24. Král David řekl Ornánovi: Ne! Chci to koupit za plnou cenu stříbra. Vždyť nemohu přinést Hospodinu to, co je tvé, či přinést zápalnou oběť získanou zadarmo.
25. A David dal Ornánovi za to místo šest set šekelů váhy zlata.